Rozhovor s Danielem Hlinkou o správném načasování rodičovství

Mladí lidé v dnešní době odkládají založení vlastní rodiny z různých důvodů. S věkem ale plodnost zejména u žen rychle klesá a otěhotnění je problém. Přední česko-slovenský embryolog Daniel Hlinka z Clayo Clinic vidí řešení ve zmrazení vajíček a spermií.

Většina lidí si nejspíš uvědomuje, že pro plodnost je důležitý zdravý životní styl a psychická pohoda. Je ale něco, na co lidé zapomínají?

Dost často nemyslí na věkové limity plodnosti. To platí především pro ženy. Je zcela legitimní, když se třicetiletá žena ještě nechce stát matkou z karierních důvodů, nebo proto, že ještě nepotkala toho pravého. Měla by ale myslet na to, že jednou děti chtít bude. Musí vědět, že cesta k rodině s přibývajícím věkem bude mnohem komplikovanější. Všem mladým lidem, kteří zatím o rodině neuvažují, bych proto doporučoval zmrazení pohlavních buněk. V pozdějším věku se tak nebudou muset potýkat s problémy v léčbě neplodnosti, která je často možná jen za použití dárcovských vajíček nebo spermií. Budou mít jistotu, že jejich zmrazené vajíčka nebo spermie  jsou jim k dispozici ve skvělé kondici a mnohem snadněji tak mohou založit vlastní rodinu i v pozdějším věku.

Jak dlouho může žena po odběru vajíček a jejich zmrazení se založením rodiny čekat?

Doba není omezená životností zmražených vajíček nebo spermií. Ta je mnohem delší než reprodukční věk ženy. Časové omezení je ale dané zákonem, který umožňuje umělé oplodnění ženy do 49 let věku. To platí i pro léčbu za pomoci zamrazených vajíček.

Komu byste social freezing doporučil?

V zásadě komukoli. V současnosti jsou typickými klientkami mladé ženy. Jsou vzdělané, sofistikované, chtějí být zodpovědné a uvědomují si věkové  limity vlastního těla. Je jim kolem třicítky, budují kariéru, mnohdy zatím nemají stálého partnera, takže těhotenství a mateřství pro ně není na pořadu dne. Nicméně vědí, že jednou rodinu chtít budou a chtějí mít jistotu, že přibývající věk jim nebude překážkou. Zamražení je řešením i pro ženy před gynekologickou operací, případně před onkologickou léčbou, která by mohla poškodit kvalitu vajíček.

K zamrazení spermií přistupují muži před onkologickou léčbou nebo kvůli úrazům páteře, kdy zejména u paraplegie, což je soubor symptomů způsobený poškozením míchy zejména u nehod motorkářů, dochází postupně k zastavení spermiogeneze.

Osobně se domnívám, že pro mnohé skupiny mužů by měl být social sperm freezing povinný.

Pro koho konkrétně?

Zejména pro ty, kteří vykonávají rizikové profese. Typicky jde třeba o hasiče, vojáky, policisty, lékaře a další. Zkrátka pro všechny, kterým kvůli podmínkám, ve kterých pracují,
hrozí poškození tvorby spermií. V těchto případech  by měl social sperm freezing výrazně podporovat i stát.

Můžete popsat, jak by právě social freezing mohl být pro stát prospěšný?

Myslím, že demografický vývoj poslední doby jasne ukazuje, že  se naše společnost řítí do velkých problémů z důvodu reprodukční neschopnosti. Je to podle mého názoru důsledek naší snahy o dobrý život jednotlivce, kdy ale zapomínáme na zdraví a věkovou strukturu společnosti. Méně dětí a víc důchodců je stav, který každou společnost dřív nebo později postaví před otázku, jak to vyřešit.

V celém civilizovaném světě spoléháme na naprosto nesystémovou imigrační politiku. To bych nazval jako vyhánění čerta ďáblem. Stačilo by věnovat víc pozornosti vlastní reprodukci. To se ale neděje. Práve naopak. Když nebudeme plodit děti, nerovnováhu mezi počtem lidí v produktivním věku a důchodců nikdy nevyřešíme.