Rozhovor se Zuzanou Hlinkovou o její cestě za vysněnými dvojčaty

Dobrý den, Zuzano, moc děkujeme za ochotu se podělit o vaše osobní zkušenosti s asistovanou reprodukcí. Můžete nám popsat, jak jste se rozhodli pro léčbu neplodnosti? 

Když jsem manžela před téměř 23 lety poznala, tak jsem měla 24 a on 43 let. Po 3 letech vztahu jsem byla připravená založit společnou rodinu. Určitě mě ovlivnila i naše práce a také fakt, že je manžel o 19 let starší. 

Po vysazení hormonální antikoncepce jsme se o miminko snažili 6 měsíců, během kterých jsem si sledovala ovulaci, chodila na fyzioterapii a cvičila podle Ludmily Mojžíšové. Po této době neúspěšných pokusů o otěhotnění jsem neváhala a konzultovala náš problém přímo na klinice, kde jsme tehdy oba pracovali. Jako první jsme zkusili folikulometrii (jde o ultrazvukové vyšetření, kterým se hodnotí stav a růst folikulů ve vaječnících) a plánovaný pohlavní styk, ale opět bez pozitivního výsledku.

Můžete nám říct, kde byl tedy problém?

Manžel později přiznal, že podcenil jeho vyšetření spermií, protože měl děti z předchozího vztahu, a tak věřil, že je v pořádku. Šlo tedy o sekundární neplodnost. Dnes i proto sám zdůrazňuje, jak je důležité vyšetřit důkladně ženu i muže. Během konzultace s klienty často upozorňuje na to, že ani normospermie není zárukou oplodnění.

Já jsem naopak kromě běžných vyšetření před IVF absolvovala i diagnostickou laparoskopii a hysteroskopii v celkové narkóze, která měla odhalit případné srůsty na vejcovodech a abnormality v děloze. Nic z toho se ale nepotvrdilo. 

Takže nakonec se manžel rozhodl jít sám na vyšetření? 

Ano, manželovi došlo, že je problém nejspíš na jeho straně. Jak sám říká, podíval se pravdě do očí. To u něj znamená, že se podíval do mikroskopu a bylo jasno! Potom už jsme na nic nečekali a v dalším menstruačním cyklu jsem začala s hormonální stimulací vaječníků. Měla jsem velmi dobrou reakci a zisk 20 oocytů. Po odběru vajíček jsem měla navíc tu úžasnou možnost vidět manžela, jak provádí ICSI přímo s mými vajíčky a jeho spermiemi. Bylo to magické!

A samotné oplodnění se vám podařilo hned na první pokus? 

Ano, od začátku jsme oba věřili, že se to povede a já budu těhotná. Přáli jsme si dvojčata a už tehdy jsme jim vymysleli jména.  Čtvrtý den po oplodnění manžel vybral dvě embrya k přenosu. Na Petriho misky sám napsal jména našich budoucích dětí – Samuel a Nikol. Ostatním zaměstnancům kliniky to přišlo už přehnané, ale myslím, že to dokáží plně pochopit jen ti, kdo si tímto procesem prošli. 

Věříte v talismany, které vám mohou na cestě za vysněným miminkem pomoci? 

Psychika páru i napojení na budoucí dítě hrají podle mě důležitou roli. Pokud je k tomu potřeba nějaký neškodný rituál, jako jsou IVF ponožky nebo jiný talisman pro štěstí – například pojídání ananasu před embryotransferem nebo hranolek po něm – tak to plně podporuji. I proto jsem na kliniku pořídila patrona kliniky. Jedná se sochu miminka, kterou jsem umístila na naší recepci. Jeho jméno Florián vybrali naši sledující na Instagramu a je to shodou okolností i jméno mého pradědečka. Znamená to kvetoucí, rozkošný. Vždy mě potěší, když ho naše klientky pohladí pro štěstí a věřím, že i náš Florián rád pomáhá.

Vy jste měla nějaký svůj osobní rituál, který vám během IVF pomáhal?

Měla jsem fotku našich embryí od mého manžela, kterou jsem si vystavila na ledničku a několikrát za den jsem fotku kontrolovala, mluvila na naše budoucí děti a hladila si bříško. Toto mi pomáhalo se na děti napojit. 

Jaké bylo vaše čekání na výsledky? 

Byla jsem jednou z těch, které nevydrží a testují se dříve než 14 dní po transferu. Už po týdnu jsem se cítila úplně jinak, a tak jsem si hned 10. den udělala těhotenský test, který vyšel pozitivně! Následná kontrola na klinice potvrdila, že jsem těhotná a měla jsem i vysoké hCG, což ukazovalo na dvojčata. Při první ultrazvukové kontrole byl vidět pouze jeden plodový váček, ale stále jsme věřili, že jsou tam oba, což se potvrdilo během další kontroly. 

Měla jsem i slabší variantu hyperstimulačního syndromu, protože nárůst hCG tento stav zhoršuje. Přestože to je nepříjemná komplikace, šlo to zvládnout. Konečně jsem byla těhotná a šťastná! 

Kromě hyperstimulačního syndromu bylo vaše těhotenství bez problémů?

Během těhotenství jsem zažila ještě několik kritických situací, kdy jsem silně krvácela a bála se, že potratím. Ve 27. týdnu mi hrozil předčasný porod, ale naštěstí po třítýdenní hospitalizaci na rizikovém oddělení jsem mohla být propuštěna domů a děti se narodily o měsíc později, ve 34. týdnu akutním císařským řezem.  

Rozhodně to bylo psychicky velmi náročné období a byla jsem vděčná i za podpůrnou skupinu na Emiminu. To je podle mě pozitivní stránka neplodnosti, že můžete poznat přítelkyně na celý život, které ví, čím jste si musela projít a podpoří vás.

Jak sama zmiňujete IVF může být opravdu psychicky náročné, co byste doporučila ženám, které si něčím podobným prochází? 

Za mě nejlepší podpora k IVF je kombinace psychoterapie a fyzioterapie. Také je pro ženy dobré, když ví, že v tom nejsou sami. Mám proto radost, že se nám v tomto daří navazovat krásné spolupráce často s ženami, které si prošli podobnou cestou a nyní nabízí pomoc a podporu. 

O jaké spolupráce se jedná? 

Například již několik let spolupracujeme například s fertility koučkou Alenou Dvořákovou, která je velká profesionálka a skvělá, empatická žena. Podporuje holistický přístup, se kterým se ztotožňuji a vím, že stejně jako my v Clayo to především dělá srdcem. Má velkou podpůrnou skupinu na Facebooku, na instagramu vystupuje jako @pruvodkyne_neplodnosti a nabízí i individuální konzultace.

Dále bych zmínila fertility & antistres poradkyni Klára Antonovou Fischleinovou, která má také úspěšný podcast na Spotify s názvem „Co když…”, píše blog a je aktivní na instagramovém profilu @vypni_hlavu. Klárka nabízí různé varianty programů pro podporu v neplodnosti, během těhotenství nebo i po ztrátě miminka, kterou si sama prošla. 

Z fyzioterapeutů moc ráda doporučuji paní Vendulu Johanes která má specializaci na Mojžíšovu metodu. Sama opakovaně absolvovala IVF léčbu a i díky tomu jsou její lekce bohatší o její osobní zkušenosti a tipy. Nabízí komplexní podporu plodnosti z pohledu fyzioterapie. Nyní čeká svoje první vytoužené dítě. Na Instagramu ji najdete jako @podpora_plodnosti. 

Máte i nějaké další oblíbené zdroje informací nejen o IVF? 

V poslední době sleduji velkou oblibu podcastů, což je podle mě skvělá forma podpory a získávání informací. Osobně moc ráda sleduji podcast Plodné hovory paní Dominiky Trčkové, která má také osobní zkušenost s IVF léčbou a má díky ní syna Kristiána. Podcast je její srdeční záležitost a je to poznat! 

Další velmi povedený podcast je @pindyzgyndy,, který dělá zábavnou formou skvělá paní doktorka Žižková a autorka knihy Vulva není vagína s její kamarádkou porodní asistentkou Klárou Sedmerovou. Je mi velmi sympatický jejich přístup a humor a hlavně to, že se neberou moc vážně, o což se s manželem také snažíme :-). 

Co byste ještě svým klientkám doporučila?

Vůbec tím nejdůležitějším, co našim klientům radíme, je maximální důvěra v náš tým. Jakmile se rozhodnou, že u nás podstoupí léčbu, tak pro její úspěch a psychickou pohodu páru je důvěra zásadní. Samozřejmě, že my děláme maximum, abychom si tuto důvěru zasloužili a společně jim dokázali splnit jejich největší sen! Vznik nového života pro nás s manželem rozhodně není jen práce. Je to naše společná vášeň.

Je vidět, že vás vaše práce opravdu baví a naplňuje. 

Asistovaná reprodukce je mým osudem. Díky ní jsem poznala mého manžela a společně vychováváme naše IVF dvojčata. I po více než 20 letech mě to opravdu stále naplňuje a jsem vděčná, že se nám s manželem podařilo založit vlastní kliniku, kde můžeme zúročit všechny naše zkušenosti s léčbou neplodnosti. Snažím se být pro naše klientky podporou a jsem jim k dispozici jak osobně na klinice, tak i online na Instagramu. Mám upřímnou radost z každého dalšího zázraku, kterého můžeme být součástí. Obdivuji všechny ženy - bojovnice, které jsou pro mě velkou inspirací, abychom se v Clayo stále zlepšovali. Moc jim přeji, aby se co nejdříve dočkaly svého vysněného miminka, ať už pomocí IVF nebo přirozeně, a hlavně nepřestaly věřit na zázraky!