Vyvracíme 7 nejčastějších mýtů o asistované reprodukci

Mýtus: Asistovaná reprodukce způsobuje vícečetná těhotenství

Fakt: Vícečetná těhotenství byla opravdu v minulosti běžná. Dnes vám ale nehrozí, že se vám díky asistované reprodukci narodí paterčata. Díky pokroku medicíny k vícečetným těhotenstvím dnes už tolik nedochází. Dříve bylo během jednoho transferu totiž přenášeno více embryí najednou, aby se zvýšila pravděpodobnost úspěchu. Dnes však lékaři v závislosti na metodě zavádi jedno, maximálně dvě embrya během jednoho transferu. Dvojčetná těhotenství se proto objevují i dnes, a to zhruba v pětině těhotenství po IVF.

Mýtus: Asistovaná reprodukce zvyšuje riziko rakoviny

Fakt: Souvislost IVF se zvýšeným rizikem onemocnění vaječníku a prsou je dlouhodobě předmětem odborných debat. Tyto obavy vycházely především z domněnky, že hormonálně citlivé tkáně, jako jsou například prsa nebo vaječníky, mohou být vysokými dávkami hormonů, které se při IVF léčbě používají, ovlivňovány. 

Poslední studie však tyto obavy nepotvrdily a naopak vylučují přímou souvislost mezi vznikem rakoviny vaječníků a asistovanou reprodukcí.

Mýtus: Asistovaná reprodukce je riskantní

Fakt: Každé těhotenství je spojováno s určitými riziky a rizika asistované reprodukce nejsou o moc větší. Přesto se ale jedná o lékařský zákrok a je potřeba počítat s určitými specifickými problémy. Základem bezpečné a úspěšné asistované reprodukce je proto správná diagnóza, pomocí které je možné správně určit příčiny neplodnosti a následně zvolit vhodnou léčbu a minimalizovat tak veškerá rizika.

Jedním ze specifických rizik spojených s IVF je hyperstimulační syndrom, neboli OHHS. Jedná se o reakci vaječníků na hormonální stimulaci, která se provádí jako příprava na odběr vajíček kvůli podpoře růstu a dozrávání pohlavních buněk ve vaječnících. Hyperstimulace se také projevuje především bolestmi v podbřišku a nevolností, což vyvolává pocit nepohodlí. V případě OHHS je nutné vyhledat pomoc lékaře, aby nedošlo k závažnějším problémům. „V Clayo Clinic se snažíme rizika spojená s OHHS minimalizovat, proto své pacientky o možných komplikacích dostatečně informujeme a také mají neustále k dispozici lékaře. Přestože se jedná o nepříjemnou komplikaci, jsme schopni projevy OHHS díky prostředkům moderní medicíny minimalizovat,” vysvětluje vedoucí lékařka z IVF centra Clayo Clinic Radka Jarošová. Možné komplikace mohou být spojené také se samotným odběrem vajíček. „Jedná se o operační výkon, který je vždy spojen s možnými komplikacemi. Jednak všeobecné komplikace spojené s anestezií, jednak existuje riziko poranění vaječníků, krvácení do dutiny břišní a riziko spojené s vysokými dávkami hormonů před samotným odběrem (OHHS). Tento stav však s dalším menstruačním cyklem mizí a dochází k velmi rychlé úlevě,” doplňuje lékařka. 

Mezi další komplikace se řadí také mimoděložní těhotenství nebo riziko samovolného potratu. Pravděpodobnost vzniku těchto komplikací však není vyšší než u přirozeného početí.

Mýtus: Asistovaná reprodukce se týká jen starších párů 

Fakt: Asistovaná reprodukce je určena pro páry všech věkových kategorií, které mají problémy s početím. Věk však hraje důležitou roli a cesta k vlastní rodině může být s přibývajícím věkem stále komplikovanější. S návštěvou specializovaného reprodukčního centra proto není třeba příliš dlouho vyčkávat. Pokud se ženě nedaří dlouhodobě otěhotnět, měl by pár zvážit konzultaci s odborníkem. Ženám mladším než 35 let doporučujeme konzultaci po 6 měsících neúspěšného snažení. U žen starších 35 let je lepší odborníka vyhledat již po 3 měsících. Následně podstoupí základní vyšetření možných příčin neplodnosti, po kterém se párům doporučí další postup a v případě potřeby zvolí vhodný způsob léčby neplodnosti.

Mýtus: Děti „ze zkumavky” mají podlomené zdraví 

Fakt: Děti narozené díky asistované reprodukci se těší stejnému zdraví jako děti počaté bez pomoci lékařů.  Obavy o bezpečnost IVF a potenciál pro vrozené vady byly předmětem mnoho debat. Riziko vrozených vad spojených s IVF je však srovnatelné s přirozeným početím. „Naši  specialisté pracují s unikátním algoritmem CATI, který dokáže neinvazivně předpovědět, která embrya páru dávají největší šanci na úspěšný průběh těhotenství a vykazují minimální riziko genetických abnormalit.  Takto vybraná embrya jsou pak přenesena čerstvá nebo vitrifikovaná (bez biopsie a pozdějšího PGT testovaní) při zachování jejich maximálního implantačního potenciálu. CATI je neinvazivní hodnocení, při kterém nezasahujeme do embrya. Ostatní embrya, která vykazují nějaké malé vývojové odchylky, jsou odesílána na genetické vyšetření (PGT-A: preimplantační genetické testování),” vysvětluje hlavní embryolog Clayo Clinic, dr. Daniel Hlinka, který stojí za vývojem speciální metody. 

Díky použití této hybridní metody se Clayo Clinic podařilo zvýšit kumulativní úspěšnost po 1.IVF cyklu přes 95 % a naopak snížit riziko včasných potratů z běžných 25 % na 5 %. „Zhruba v 70 % cyklů, kdy použijeme naši kombinovanou metodu, pacientka otěhotní právě z embryí, která vybrala naše CATI. Z takových embryí se zpravidla rodí zdravé děti. Ženy podstupující asistovanou reprodukci jsou navíc pod lékařským dohledem a řadu případných genetických vad je možné odhalit již během těhotenství,”  doplňuje dr. Daniel Hlinka.

Mýtus: Neplodnost se týká jen žen 

Fakt: Přestože jsou problémy s otěhotněním stále připisovány většinou ženám, na úspěšném otěhotnění se podílí oba partneři stejným dílem. Pro úspěšné početí je proto zásadní reprodukční zdraví žen i mužů. Právě nízký počet spermií, jejich nedostatečná pohyblivost nebo špatná kvalita může být důvodem, proč se otěhotnění stále nedaří. „V Clayo Clinic si uvědomujeme, že muži jsou součástí úspěšné cesty k oplodnění, proto našim klientům poskytujeme kompletní vyšetření spermií zcela zdarma, abychom našli co nejefektivnější způsob léčby neplodnosti,” vysvětluje Daniel Hlinka. 

Další důležitou podmínkou úspěšného početí dítěte je také nepoškozená genetická informace, která je uložena v hlavičce spermie. Při oplození vajíčka spermií s poškozenou DNA může dojít k zastavení embryonálního vývoje nebo ke vzniku genetických defektů a pozdějšímu potratu. Kromě vyšetření spermiogramem by měl muž podstoupit také vyšetření fragmentace DNA, které pomůže případné abnormality odhalit. Fragmentace DNA ve spermiích se totiž může vyskytnout i u tzv. normospermiků, tedy mužů, jejichž ejakulát obsahuje dostatečné množství pohyblivých životaschopných spermií.

Mýtus: Pokud máte už jedno dítě, nebude mít problém otěhotnět. 

Fakt: Problémy s početím se netýkají jen bezdětných párů. S neplodností bohužel bojují také lidé, kteří už jedno nebo více dětí mají. Tento problém se nazývá tzv. sekundární neplodnost. O sekundární neplodnosti se hovoří ve chvíli, kdy pár není schopen počít druhé nebo další dítě. Typicky na problém naráží například pár, který má děti z jiného vztahu a snaží se o další dítě společně. „Se sekundární neplodností mám osobní zkušenosti, a proto vím, jak to může být pro páry psychicky náročné a jaký to představuje nápor na partnerský vztah jako takový. Z prvního manželství mám dvě děti. Poté jsem se podruhé oženil a chtěli jsme miminko. To nám ale nešlo. Díky IVF nám už 18 let dělají radost dvojčata," popisuje svou zkušenost přední česko-slovenský embryolog Daniel Hlinka z IVF centra Clayo Clinic. 

Důležité je o problému především otevřeně mluvit a zavčasu si vyhledat informace o možnostech léčby a či alternativních řešení. I v případě sekundární neplodnosti hraje čas důležitou roli v cestě za úspěšným početí – právě v případě snahy o druhé či třetí dítě je jednou z nejčastějších příčin neplodnosti vyšší věk obou partnerů. Dále mohou být na vině například komplikace spojené s prvním porodem, zdravotní problémy (endometrióza, PCOS), hormonální nerovnováha nebo i nezdravý životní styl. U mužů za neplodností většinou stojí snížená kvalita nebo množství spermií.